skákací boty
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nápady na využití prostředku poháněného vlastní silou, který by zrychlil pohyb jednotlivce a umožnil zvýšit výskok, prý byly zvažovány i pro zrychlení pěchoty Rudé armády.[1][2][zdroj?]
Držitelem patentu skákacích bot, jak je známe dnes, je Alexander Böck z Německa.[3] Evropský patent EP 1 196 220 B1 má datum 2. července 2003, patent USA č. 6 719 671 B1 13. dubna 2004,[4] obojí s datem vzniku práva přednosti (tj. datem podání první přihlášky patentu) 20. července 1999. Vynález byl patentován pod názvem Powerskips. Název powerbocking, označující skákání s botami, je odvozen od jména vynálezce.[5]
Postupem času se objevilo několik značek vyrábějících skákací boty pod licencí Alexandra Böcka, ale také několik nelicencovaných značek. Z licencovaných značek se staly, asi nejúspěšnější a nejrozšířenější značkou, skákací boty Poweriser. V zahraničí se dokonce tento název stal obecným pojmenováním skákacích bot, i v Česku se někdy označují jako „powerisery“.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ačkoliv se boty jednotlivých výrobců vždy odlišují, princip je stejný. Chodidlo se upevňuje do vázání podobného jako u snowboardu[6] nebo nověji do pásků z odolného suchého zipu. Do postroje je tedy zapotřebí klasická sportovní obuv. Pružina umístěná za oblastí lýtek spojuje podrážku skákací boty a horní objímku, která se upevňuje pod kolenem skokana. Chodidlo je upevněné na podložce, která je s pružinou a kolenním vázáním spojena kloubovým systémem.
Další možností jsou tzv. klokaní boty (anglicky: bounce shoes nebo kangoo jumps), které spíše než pro samotný skok, jsou vhodné pro běh a aerobní cvičení. Původně byly vynalezeny pro atlety po zranění, aby šetřily klouby a zkrátily si tak dobu mezi zraněním a zapojením se do tréninku.[7] Vzhled je podobný botě pro sjezdové lyže, ale jde o subtilnější konstrukci a pod botou je připevněna listová pružina. Klokaní boty Kangoo Jumps neumožňují tak vysoké skoky, jako skákací boty "powerisery". Klokaní boty tlumí, skákací boty skáčou
Použití[editovat | editovat zdroj]
Podle článku z roku 2008 skákací boty umožňovaly skokanům dosahovat výšky výskoku přes 1,5 m a rychlosti běhu přes 30 km/h.[8] V současnosti[kdy?] skákací boty umožňují skokanům dosahovat výšky výskoku přes 2 metry a rychlosti běhu až 40 km/h.[zdroj?]
Chůze, běh i samotné skákání s botami je poměrně fyzicky náročná činnost, a je tak nemožné skákací boty využít na běh v řádu několika kilometrů. Využití se najde především v oblasti měst, obdobně jako skateboard.[2][6] V roce 2008 se objevily během zakončovacího ceremoniálu OH v Pekingu, čemuž předcházelo náročné nacvičování.[9]
Ačkoliv skákací boty nikdy nedosáhly masového nasazení jako například kolečkové brusle, začaly se utvářet jednotlivé kluby i sportovní oddíly zaměřující se právě na tento sportovní nástroj.[10][11] Objevují se také nové soutěže a setkání skokanů.[12] V České republice je propagace powerbockingových aktivit, pořádání akcí a vytváření komunit zabývajících se touto činností úzce spojeno s obchodní činností výhradních dovozců skákacích bot některých značek.[13]
Asi nejaktivnějším propagátorem značky Poweriser v Praze je Daniel Fajmon, alias "Apo". V Brně je významné uskupení 7Brno, které každoročně pořádá setkání skokanů a orientační běhy. Další skupiny pořádají různé akce také v Chrudimi a v Ostravě. Tyto skupiny se věnují výchově nových skokanů a propagaci skákacích bot (Apo na úrovni DDM[14]).
Mezi další významné skokany patří[15] také Pavel Nyč, Petr Lochschmidt. Nezanedbatelnými propagátory powerbockingu jsou také Josef Beneš, spravující portál Powerbock.eu, a Petr Frolek, vedoucí uskupení 7brno.cz.
zdroj-https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
